Štefan VI.

Náruč plná cikorky

Žena v červeném šátku drží čtyři barevná balení. Nad ní se rozbíhá ozdobné jméno Štefanka, jehož velké počáteční písmeno sahá téměř k jejímu rameni. Vedle stojí stručné ujištění: „jest nejlepší cikorka“. Žlutý, modrý, světlý a růžovočervený obal jsou natočené k divákovi, takže spolu s postavou upoutávají i samotné výrobky. Reklama nabízí zákazníkovi příležitost zapamatovat si, jak Štefanovo zboží vypadá ještě před návštěvou obchodu.

Domácí tvář značky

Bílá halenka s bohatými rukávy, červený živůtek a vzorovaný šátek dávají postavě slavnostní lidový ráz. Žena se dívá přímo před sebe a balíčky přidržuje oběma rukama. Celá kompozice stojí na jednoduchém, dobře čitelném spojení: výrazná značka nahoře, zboží uprostřed a výrobce dole.

Spodní část listu vyplňuje označení „První česká továrna na cikorku“, jméno „Ant. Štefan“ a adresa „Vrdy-Bučice u Čáslavi“. Kroj lze v tomto spojení číst jako obrazový doprovod zdůrazňovaného českého původu. Reklama tak představuje průmyslově vyráběné zboží prostřednictvím postavy odkazující k domácímu prostředí a tradici.

Slova „první“ a „nejlepší“ přitom patří k tomu, jak se firma sama představovala. Na listu mají přesvědčit zákazníka; sama o sobě nejsou nezávislým dokladem prvenství ani kvality.

Od správce továrny k vlastní Štefance

Za značkou stál Antonín Štefan, který se k bučickému podniku dostal jako správce po jeho dražebním prodeji v roce 1892. Roku 1896 si provoz pronajal a v roce 1900 koupil sušárnu i se zařízením. Téhož roku zahájil výrobu kávových náhražek ze sušených kořenů čekanky a sušené řepy.

Historie zveřejněná Českým muzeem stříbra spojuje rok 1912 s rozšířením továrny a zahájením výroby cikorky Štefanka. Jméno výrobku tak neslo zřetelnou stopu příjmení jeho výrobce. Roku 1923 přibyla také pražírna žitné kávy. Tato data zachycují vývoj podniku a jeho nabídky; přesné stáří reklamního listu z nich určit nelze. www.cms-kh.cz

Obal jako poznávací znamení

Na této reklamě dostala balení mimořádně výrazné místo. Jejich odlišné barvy rozčleňují náruč ženy a přitahují pohled k etiketám. Pestrá sestava působí jako přehlídka nabídky, z vyobrazení samotného však nelze bezpečně určit složení všech čtyř výrobků.

Pro zákazníka mělo takové zobrazení praktický význam: umožňovalo spojit jméno Štefanka s konkrétní podobou zboží. Velký nápis přitáhl pozornost, zatímco balíčky nabízely podrobnosti, podle nichž se mohl člověk orientovat u obchodníka. Postava přitom celou sestavu spojuje do jednoho přehledného obrazu. Barevné obaly se nehromadí bez souvislosti; žena je drží a předkládá divákovi.

Právě v tom spočívá půvab návrhu. Výrobky jsou jeho hlavním sdělením, ale díky lidské postavě reklama nepůsobí jako pouhý výčet sortimentu.

Co zůstalo v náručí

Bučický závod později změnil svůj účel. Roku 1945 se dostal pod národní správu, v roce 1948 byl začleněn do národního podniku Českých mlýnů a následujícího roku bylo jeho zařízení demontováno. Upravené objekty poté sloužily strojírenské výrobě jako provozovna Kovolis v Hedvikově. www.cms-kh.cz

Reklamní list uchoval jinou podobu tohoto místa: továrnu zastoupenou jménem svého výrobce a několika barevnými balíčky. Jeho osobitost vytváří spojení lidového oděvu s potištěnými obaly průmyslového zboží. Štefanka zde dostává domácí tvář a konkrétní podobu, kterou si měl zákazník odnést v paměti.

Zdroje

• RECLAMARE: Štefan VI., ART-1938. Reklamní list se ženou v lidovém kroji a čtyřmi baleními; obrazový podklad pro popis kompozice, barev a nápisů. Autor návrhu a přesná datace neurčeny.
• Vavrušková, Kateřina (KV): Podniky okresu Kutná Hora v dokumentech – I. díl – Cikorka z Vrdů. Věstník z Hrádku, č. 3, říjen 2020, s. 4. České muzeum stříbra v Kutné Hoře.