23. 4. 2021
Špičkový grafický designér, afišista a tvůrce moderní korporátní identity Alpy předčasně zahynul v Osvětimi. Přestože jeho práci najdeme dodnes v regálech obchodů, zasloužené pozornosti se jí nedostává.
Založení Československa představovalo zásadní předěl také pro firmy a jejich komunikaci. Původně rakouské značky se překládaly do češtiny, zakládaly se zcela nové československé a všechny se musely adaptovat na zmenšený trh, nebo začít cílit do světa. V oblasti reklamy probíhal dějinný přechod od secesních a art decových forem k moderním a u nás specificky sehrál zásadní roli národní apel.
Jeden z vyhlášených grafických designérů té doby byl Leo Heilbrunn z České Lípy. Syn lihovarníka sice původně vystudoval chemii na ČVUT a v Berlíně, později k ní však přidal ještě malířství. Světovou válku strávil u střeleckého pluku a její konec ho zastihl ve Vídni. První práci si našel v Schenkenfeldském cukrovaru u Berlína, poté se přestěhoval do Brém, kde pracoval na vývoji léčiv.
Nakonec se usadil v Praze, kde si vybudoval úspěšnou kariéru afišisty – tvůrce reklamních plakátů. Spolupracoval s firmami jako Baterie Daimond, Praga, Otta Rakovník, ČKD strojírny, Kosmos Čáslav nebo Baťa. Jeho plakát na mýdlo OTTA se dostal do oficiální učebnice Rukověť živnostenských písemností jako vzorná reklama, avšak nejsilněji je jeho jméno spjato s úspěchem brněnské francovky Alpa.
Výrobu Alpy založil Josef Veselý v Brně v roce 1913. I přes značnou konkurenci na trhu s léčivy a drogistickým zbožím se firmě začalo dařit a historický okamžik založení republiky ji zastihl ve fázi, kdy profilovala svoji identitu. Po počátečním nekoordinovaném marketingu se vedení rozhodlo angažovat pražského profesionála a vybudovat silnou moderní image produktu nezbytného pro téměř každý obor lidské činnosti.
Leo Heilbrunn začal designem krabičky na novou zubní pastu. Následně vytvořil logo s rukou siláka odkazující na ambasadora značky Gustava Frištenského. Ten požíval statusu mezinárodní zápasnické celebrity a Alpu propagoval jako klíč svého úspěchu. I přes popularitu kampaně s československým silákem se Heilbrunn později nebál logo zcela změnit. Vytvořil abstraktnější a ještě silnější obraz zlaté čtyřcípé hvězdy v modrém poli, které firma používá dodnes. Symbolizuje slunce, vodu a vzduch jakožto elementy potřebné k lidskému zdraví a prosperitě.
Vedle loga a precizního brandingu je pozoruhodná šíře a strukturovanost kampaně, již Leo Heilbrunn pro Alpu navrhl. Skládala se z inzerce v tisku, kde Frištenský popisoval, jak mu masáže s brněnskou francovkou dodávají sílu do zápasů. Další kanál tvořily účtenky s vyobrazením vhodného použití Alpy, které dostávali zákazníci při placení. Ukazovaly nejrůznější lidské profese a přínosy, které jim užívání Alpy přináší - úleva svalů od únavy, klidné spaní, dezinfekce a další.
Alpa získala licenci k užívání americké kreslené postavičky kocoura Felixe a vydávala komiksy, v nichž ilustrovala benefity užívání produktu v různých ročních dobách. Zásadní roli hrály plakátové kampaně spolu se smaltovanými cedulemi umisťovanými v prodejnách. Nejen odborná veřejnost na nich oceňovala smysluplnou návaznost a vkus.
Heilbrunn se podílel na vzniku reklamního filmu, v němž štáb navštívil Gustava Frištenského doma v Litovli a natočil jej při odpočinku. V neposlední řadě navrhl exkluzivní dárkovou kazetu s logem z 24 karátového zlata, již dostal k 80. narozeninám prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Předání proběhlo v závěru slavnostního štafetového běhu a zaujalo snad všechna československá média. Spolupráce s Alpou trvala do roku 1935 a po jejím ukončení firma pokračovala v propagaci způsobem, který Heilbrunn nastavil.
Heilbrunnova práce pro Alpu si získala mezinárodní uznání. Publikovaly ji časopisy ve Francii a Německu, reprezentovala českou reklamu na výstavě Publicité v Paříži a zprostředkovatelská agentura Piras jej jako tvůrce prezentovala v Americe. Mezinárodní odborníci Heilbrunna vydávali za představitele “německého” stylu reklamy, jenž se stával postupně mezinárodním. Srovnávali jej s německým čelním autorem plakátů Ludwigem Hohlweinem. Osudy obou designérů však nemohly dopadnout odlišněji. Zatímco Hohlwein je zastoupen ve sbírce MoMA, přestože se nezdráhal pracovat pro nacisty, Heilbrunn jako Žid skončil předčasnou smrtí v Osvětimi a postupně upadá v zapomnění.
Zdroj: Archspace
Autor: Jan Gerych
Foto: Jiří Hloušek