Historie

Kořeny řemeslné tradice rodiny Horáků sahají do poloviny 19. století. Roku 1898 začal provozovat svou živnost Václav, syn zámečníka a vnuk kováře. V roce 1911 zahájil v Lužci nad Vltavou u Mělníka výstavbu strojírny a slévárny HORÁK, která se později zaměřila na výrobu napajedel, čerpadel a vodáren.

Ve dvacátých letech 20. století se začal Václav Horák zabývat myšlenkou výroby chladicích zařízení a už v roce 1927 spatřil světlo světa funkční „ledotvor“.

Po tomto úspěchu poslal majitel firmy své syny Václava a Josefa na zkušenou do USA. Ti pak po svém návratu získané technické poznatky i obchodní zkušenosti využili k dalšímu prudkému rozmachu firmy.

Roku 1932 předal zakladatel firmu svým synům a podnik byl přejmenován na BRATŘI HORÁKOVÉ, Lužec n/Vlt., továrna na chladicí stroje. Ve firemním znaku byl Eskymák sedící na zemském pólu s tabulí „HORÁK“. Slogan „HORÁK CHLADÍ PRÍMA“ se stal okřídleným. Mezi nejúspěšnější výrobky patřily chlad. boxy (izolované tehdy korkem), „Stříbrné chladírny HORÁK“, dveře pro chladírny z modřínového dřeva, výrobníky zmrzliny, výčepní stoly „Pikolík“, domácí lednička „Eskymáček“. Srdcem všech zařízení byly kompresory vlastní výroby, charakteristicky červené barvy.

Od třicátých let působilo v Praze obchodní oddělení, ze kterého byl řízen veškerý obchod, po celé republice operovali prodejní zástupci firmy. Novinky byly pravidelně prezentovány na průmyslových i zemědělských výstavách.

Také v zavádění výrobních technologií a v koncepci výstavby byla továrna klasickým představitelem špičkových českých průmyslových podniků v období mezi dvěma válkami. Nová tovární hala byla r. 1930 postavena unikátní technologií lepených dřevěných vazníků, v hale byl použit pohon soustruhů transmisemi. Vozový park čítal ve 40-tých letech 20 aut a několik motocyklů.

Vedení firmy vždy kladlo velký důraz na sociální politiku. Byly postaveny rodinné domy pro zaměstnance, v podniku bylo vlastní učňovské středisko a lékařská ordinace. Pověstná byla podpora sportovních aktivit, např. boxerský klub dosáhl ve čtyřicátých letech postupu do 1. ligy. V areálu továrny bylo volejbalové hřiště, hrál se hokej. Rodinné ovzduší a soudržnost „Horákovců“ pomáhal dotvářet také podnikový měsíčník ESKYMÁK. Celá továrna měla tehdy cca 160 zaměstnanců.

Všestranný poválečný rozmach firmy zastavilo až znárodnění roku 1948. Poté továrnu postupně řídily státní podniky Frigera, Kovoslužba, SPP a naposledy Srojobal do roku 1992.

_{Poděkování za zdroj: http://horak-bros.com/spolecnost/historie/}